Kodu testuje: Ulita od Egoé na vlastní kůži

Tentokrát jsem se vydala do Bílovic u Uherského Hradiště otestovat Ulitu U (25m2) od Egoe. Tato návštěva byla ovšem velmi specifická. Ulita se totiž nenachází samostatně stojící, kdy v rámci svého ubytování vnímáte jen ji. Naopak je součástí celého zážitkového areálu — výrobního, vzdělávacího a kulturního. Toto všechno najdete v Bílovicích 519. K vidění je toho opravdu spousta, a tak pro vás máme na konci článku i obsáhlejší fotogalerii.

Život venku podle Egoé

Ale než se dostaneme k samotné Ulitě, začneme hezky od začátku. Egoé se zaměřuje na život venku. Jejich pole působnosti jsou vlaková nádraží, autobusové zastávky, venkovní nábytek, městský mobiliář, lyže, kempingové autovestavby a v neposlední řadě bydlení.

Vše se vyrábí právě v areálu v Bílovicích. Kvalitní materiály, designéři, to vše na jednom místě. Nejen, že si tam vše můžete prohlédnout, ale hlavně i pochopit. Pochopit, že i lavička má svůj příběh a složité zadání, které když pochopíte, už se na ní na autobusové zastávce budete dívat úplně jinak.

V areálu je možnost projít si zážitkovou „výstavu“, proč je nutné vnímat veřejný prostor jako sdílený. V jakém vztahu k němu je architektura. Jak vypadá tvůrčí proces. Jak se projektují náměstí, nádraží, knihovny a parky. Jaká jsou omezení a limity a jaké nároky.

Přes výrobní areál, prohlídku Tvůrčí dílny a výstavu Analýza veřejného prostoru dojdete do Kempusu, na Pole designu. Tam vás pohltí i pohled na přírodu v dálce. Na poli, kde dříve bujela zemědělská činnost, kde místo výrobních areálů chovali prasata a krávy, je možnost zakusit venkovní nábytek i bydlení na vlastní kůži.

A v příbězích Egoé na historii místa navazuje. „Kdo oře a seje, ten sklízí. Tak pracuje náš areál, který je zároveň centrem venkovního prostoru s vlastní laboratoří…“ A aby toho nebylo málo, s letáčkem dostanete i pytlík se semínky.

Co na Poli designu zaujalo mě?

Když jsem areál navštívila já, v úvodu mě přivítala výstava dřevostaveb. Jak funguje dřevo? Jak fungují stavby z něj? A další hodina uplynula jakoby nic…

Na Poli designu se mi líbily i recy- věci z dílny, které dostaly druhou šanci — a nově slouží ve venkovním prostoru třeba jako vyvýšený záhon.

Když jsem procházela kolem krásných barevných laviček a ohnišť plných odřezků dřeva z výroby, měla jsem chuť jen škrtnout, sednout si a zírat do pole a na kopečky za ním.

Ale jsme tu přeci kvůli testování Ulity, a to už uběhlo tolik hodin a ještě jsme se k tomu nedostali 😊 Jdeme na to!

Od obrázku na papíře k vyladěné desáté verzi

Stejně jako všechno kolem, ani Ulita nevznikla nahodile nebo z potřeby doplnit sortiment. Vznikla ze zkušenosti a osobní potřeby. Majitel Egoé, pan Radek Hegmon, si tento malý domeček sám kreslil. Na papíře vzniklo nespočet návrhů a verzí, než tento domeček spatřil světlo světa. Byla to Ulita č.1 a Radek Hegmon se do ní konečně mohl nastěhovat. Ne na víkend, ale na pár let. Aby všechno odzkoušel a zažil. Aby design a materiály dostaly pořádnou zátěž. A ne sám, ale se svou rodinou, se kterou v Ulitě už 4 roky bydlí.

Na fotce Radek Kašpar, můj skvělý průvodce prostorem

Poté se mohlo pracovat na další verzi. A další. S každým dalším kouskem ve výrobě se něco posune a vylepší. Další zpětnou vazbou a zkušeností se vše zdokonaluje a posouvá, aby to splnilo náročné požadavky bydlení. Trvalého a s rodinou.

A teď tedy už k samotné Ulitě. V areálu najdete hned 3 domky. Jeden z nich je právě zmiňovaná „verze jedna“. Tu si pronajmout nemůžete, ale můžete si ji prohlédnout a žasnout, jakou cestu za tu dobu ty ostatní urazily. V současné chvíli se bavíme o verzi č. 10.

Základní parametry Ulity

Nejdříve vás samozřejmě zaujme okolí. Venkovní prostor, který na Ulitu navazuje. Terasa, která plynule přejde v zastřešené sezení, venkovní postel a venkovní kuchyni. V závětří ohniště a roztomilé dřevěné štokrle. Vše samozřejmě z dílny Egoé. Další terasa vás čeká na střeše domu. Na tu se dostanete z horní ložnice.

Testovaná verze je ta s rovnou střechou. V současné chvíli je k mání i verze se sedlovou střechou.

Ulita má zastavěnou plochu 25m2 a užitnou cca 28 m2. Na pozemek se dopravuje na dvě části a skládá se autojeřábem. Topení a chlazení je řešeno tepelným čerpadlem vzduch/vzduch s integrovanými štěrbinovými výdechy a ohřev vody elektrickým bojlerem 50l / umístění pod jídelní lavicí.

Všechno tu má své místo

Uvnitř do sebe všechno tak nějak logicky zapadá. Integrovaný nábytek, který nikde nepřekáží. Vestavné spotřebiče, několik úrovní podlahy, desítky úložných prostor. Všechno má své místo. Jinak tohle mě právě na tiny housech nejvíc baví — všechno má své místo, a tak si souhlasně dovolím citovat „obyvatele“ Ulity: „Naprosto geniální je, že vás Ulita přinutí vracet věci na místo, takže při minimální námaze udržíte čisto a pořádek.“

Ulita mě zkrátka okouzlila svojí jednoduchostí a praktičností. Díky více úrovním podlahy vnímáte pocitově přechody do jednotlivých místností a přitom vám zabezpečí schovat věci, které nepotřebujete vidět — topení, pračku, úložné prostory.

Kolem stolu se vás vejde přesně tolik, kolik zrovna potřebujete díky sklopným sedačkám a lavici. Pokud toužíte po soukromí, i toho se vám tady dostane. Najdete zde jedny posuvné dveře, které oddělují celou jednu místnost — dětský pokoj nebo pracovnu. A ve stole je fikaně schované žehlící prkno, které by mě snad i donutilo zkusit začít žehlit 😊

Praktická kuchyň a světlá koupelna

V kuchyni najdete všechny potřebné vestavěné spotřebiče a ani kávovar na lince nepřekáží. Když ho potřebujete, poslušně vyjede ze skříňky a po použití hned zajede zpátky. Všude je dostatek světla, a tak se cítíte být součástí i venkovního prostoru a nevnímáte hranice a už vůbec ne stísněnost.

Krásně vyřešené je světlo v koupelně, kde je „světlovod“, který využívá světla z okna nad stropem koupelny. A přitom i strop můžete využít jako odkládací prostor, když se válíte nahoře na patře.

Z horního patra se dostanete na střešní terasu, která vám nabídne zase jiný výhled na okolní kopce.

Ulita má dveře z obou stran, ty jí dodávají prostor a vzdušnost. Oba prostory se dají rozdělit výše zmíněnými posuvnými dveřmi, takže soukromí v zadní části je opravdu zajištěno. Najdete tam gauč/postel, stůl a židli. Může to být prostor pro hernu, práci i odpočinek. A v půlce je opět malý schůdek, který schovává dvě vyjížděcí matrace, které stačí vysunout a hned uložíte další dva nocležníky.

Prošla “zkouškou bydlení”

Na Ulitě je vidět, že prošla zkouškou bydlení — najdete v ní vyjížděcí šňůru na prádlo nebo tedy takový věšák. Všechna okna i dveře mají sítě. Citlivě integrované, které zajíždí do rámu, a tak si jich nevšimnete a nepřekáží.

Ulita je tak akorát velká na potřebný život a myslím, že tak akorát malá, aby vás nutila jít ven a užít si to tam. Možná i to byl záměr 😊Rozhodně ji doporučujeme k vyzkoušení. Je to překvapivě „složitě“ a přitom jednoduše pojmutý prostor, který vás nepřestane udivovat.

A pokud už víte, že právě Ulita je vaším vysněným tiny domovem, ozvěte se nám. V kodu. malému bydlení opravdu rozumíme a kromě samotného tiny housu vám pomůžeme i s pozemkem a financováním. Nebojte se nás na cokoliv zeptat!

S čím vším vám můžeme pomoci si můžete přečíst zde.

Zpátky na blog kodu.